Zpravodaj ano, ale čí?
Zpravodaj ano, ale čí?
Jestli je v Horoměřicích něco jisté jako střídání dne a noci, pak je to náležité vysvětlení", které redakce obecního Zpravodaje věnuje prakticky každému článku Sdružení nezávislých kandidátů Naše Horoměřice. Je-li text vůči správě obce kritický, můžeme se pak dočkat takových perliček, jako je předřazení komentáře k našemu článku, článku samému. Naposledy jsme to viděli v minulém čísle Zpravodaje, kdy paní ístostarostka Kohoutová komentovala můj článek o rozpočtu obce na rok 2017 - ještě před tím, než k němu čtenář došel.
Redakční rada nerovná se obecní rada
Obec nemá pro vydávání zpravodaje žádná psaná pravidla. Termín vydání, řazení článků, připomínky k obsahu článků jsou plně v režii rady obce. Není to tedy Zpravodaj obce, ale hlásná trouba jejího současného vedení.
Jak vypadá objektivní a demokratický obecní zpravodaj se může člověk snadno přesvědčit, když zalistuje prakticky kterýmkoliv periodikem z okolí Horoměřic. Základem je dobře fungující redakční rada, kde jsou zastoupeni nejen ti, kdo momentálně v obci vládnou (jako je to v Horoměřicích), ale také zástupci opozice, společenských organizací a občanské společnosti. Pokud se podíváme do Manuálu pro dobré radniční periodikum autorů Martina Kameníka a Oldřicha Kužílka, je to tam řečeno jasně. "Redakční radou se míní kolektivní orgán, jehož úkolem je dohled nad vydáváním periodika, formulování jeho základního charakteru, případně řešení některých sporů..." Jak autoři dále píší, "redakční radu nelze zaměňovat s redakcí, která přímo periodikum tvoří. Bohužel v praxi mnoha vydavatelů však redakční rada fakticky významně spolutvoří konkrétní obsah jednotlivých vydání periodika."
Střet zájmů jako princip
A to je právě ten problém: Náš Zpravodaj je v zásadě orgánem Rady obce. Ta se tím dostává do ukázkového osobního střetu zájmů. Autoři manuálu to popisují jako stav, kdy má člen vedení samosprávy (např. člen rady, starosta...) přímý vliv na obsah periodika. Může tak ovlivňovat, zda se o jeho práci a činnosti bude referovat objektivně, anebo deformovaně v jeho prospěch.
Co znamená střet zájmů - osobního a veřejného v praxi? Pokud například člen rady odpovědný za oblast majetku má možnost ovlivňovat obsah periodika tak, aby v něm nebyl kritizován za svůj postup anebo jeho rozhodnutí byla líčena jednostranně pozitivně, pak jeho osobním zájmem je jeho dobrý veřejný obraz (zejména pro příští volby). Veřejným zájmem je naopak, aby občané měli k dispozici úplné a objektivní informace o činnosti volených zástupců. Tyto zájmy jsou přitom prakticky neslučitelné. Střet zájmů je v tomto případě neřešitelný, protože nelze zajistit, aby byl takovýto střet zájmů uspokojivě vyřešen například nějakým dohledem, kontrolou apod.
Autoři Manuálu pro dobré radniční periodikum to vidí jednoznačně: Jediným možným řešením je stanovit úplnou neslučitelnost exekutivních funkcí na samosprávě (zpravidla radní, starosta) s konečným rozhodnutím o obsahu periodika.
Horoměřice vzkvétají - jen podle Zpravodaje?
V Horoměřicích je redakční rada Zpravodaje totožná s radou obce. Tato skutečnost svědčí o systémovém střetu zájmů celé rady obce, což si ovšem rada nepřipouští. Bez problémů tak dokáže zajistit, aby Zpravodaj lakoval na růžovo její činnost a pomíjel nebo zlehčoval problémy obce a chyby, které její rada dělá.
Pro příklad z poslední doby nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na staveniště školy, kde je již od podzimu mrtvo. O sporu obce a manželů Čermákových se napsalo několik článků s množstvím argumentů, kterým však chyběl závěr. Tedy, kdo konkrétně z vedení obce způsobil, že stavba stojí a dokonce se bude muset - značným nákladem - vykoupit sousedící dům manželů Čermákových. Světlo do této kauzy musela vnést až pracovnice stavebního úřadu, která potvrdila pochybení vedení obce.
Na nevhodnost souběhu funkcí jsme upozorňovali již na počátku volebního období. Objektivní redakční rada bez střetu zájmů, akceptování těchto pravidel pro tvorbu Zpravodaje, by jistě přispěla ke kultivaci a objektivitě informací, které naši spoluobčané dostávají.